Uhličitá koupel

Uhličitá koupel  se provádí ve speciální vaně. Ta se plní studenou minerální vodou s vysokou koncentrací oxidu uhličitého. Voda se samozřejmě ohřívá, a to na teplotu přibližně 34 - 35 °C. Děje se tak však až těsně před její aplikací. Důvod je takový, že díky prudkému ohřátí dochází k uvolňování oxidu uhličitého z minerální vody a ten pak působí během celé koupele. Vstřebávání oxidu uhličitého má za následek roztažení cév a tedy zvýšené prokrvení tkání. Tato skutečnost způsobuje zvýšení množství kyslíku v krvi a dochází k dokonalému prokrvení pokožky a svalstva a zásobení všech orgánů včetně mozku dobře okysličenou krví. Výsledkem tohoto procesu je povzbuzení imunitního systému a sebehojivých schopností lidského těla. Dalším efektem této léčebné procedury je rovněž snížení krevního tlaku a pulzové frekvence. Uhličitá koupel je proto jednou z hlavních procedur využívaných při léčbě ischemických a kardiovaskulárních chorob a k doléčování stavů po infarktu myokardu. Standardně se uhličitá koupel indikuje u pacientů, kteří mají problémy s vysokým krevním tlakem. Lázeň s miliony malých bublinek bude v tomto případě velmi prospěšná. Navodí pocit klidu a normalizuje systolický (vyšší hodnota, např. 120) i diastolický tlak (nižší hodnota, např. 80). Po koupeli se můžete cítit natolik zrelaxováni, že vás to přinutí si „zdřímnout“. Nevhodné je absolvování této procedury v případě epilepsie, otevřených povrchových ran a kardiální dekompenzace.