Reflexní masáž patří k velmi starým léčebným technikám, které dnes využíváme převážně k uvolnění ztuhlých svalů a celkové relaxaci a regeneraci organismu. Díky jejímu spojení s dalšími léčebnými systémy a obohacení o nejrůznější pomůcky lze však pomocí masáže léčit velké množství potíží a zmírnit, či zcela odstranit jejich příznaky. Jednou z jejích podob, která velmi pozitivně ovlivňuje lidský organismus, je reflexní masáž. Podstatou reflexní masáže je skutečnost, že se na okrajových oblastech těla nachází nervová zakončení, prostřednictvím jejichž stimulace lze velmi účinně působit i na vzdálené orgány. Možné je tedy zmírnit jejich bolesti, či zcela obnovit jejich správnou funkci. O vzájemném propojení reflexních zón s vnitřními orgány svědčí také skutečnost, že se při poškození některého orgány objeví změny rovněž na povrchu těla. Místo se stává bolestivé na dotek a zkušený terapeut tak pomocí hmatů může poměrně spolehlivě určit, který orgán nepracuje správně, a je tedy schopný obnovit porušenou rovnováhu v těle. Při reflexní masáži dochází jednak k místním účinkům, tedy k prokrvení tkání a zvýšení teploty v těchto místech, ale také ke vzdáleným, což je již výše zmíněné působení na orgány, které jsou s oblastí, na níž je vyvoláván tlak, nervově spojena. Vynikajících účinků bylo touto terapií dosaženo zejména při léčbě neplodnosti, migrén, bolestí zad, bolestí kloubů, spánkových poruch, poúrazových stavů a zažívacích potíží. Reflexní masáže je možné absolvovat v každém věku, nesmí být však prováděna u pacientů s transplantovaným orgánem. V takovém případě totiž hrozí nebezpečí aktivace vlastních obranných mechanismů proti transplantovanému orgánu.