Elektroléčba

Elektroléčba patří k fyzikální terapii, při které je využíván léčebný účinek různých forem elektrické energie. Elektroléčba v převážné míře využívá své analgetické účinky, často zlepšuje krevní cirkulaci a výživu tkání, tlumí zánětlivou aktivitu a usnadňuje tak pohybové funkce. Princip elektroléčby spočívá ve stimulaci nervu a svalu střídavým  elektrickým proudem různé frekvence a průběhu. Systém je vhodný pro podpůrnou fyzikální léčbu různých neurologických, ortopedických, interních a jiných onemocnění provázených bolestí a zvýšeným nebo sníženým svalovým napětím. Elektroléčba využívá působení nízko, středně a vysokofrekvenčního proudu na lidský organismus a je vhodným doplňkem ostatních fyzioterapeutických postupů. Druh elektroléčby určuje lékař.Kontraindikace jsou hořečnaté stavy, krvácivé stavy, kardiostimulátor, poruchy citlivosti, jizvy,gravidita, menzes,kožní poškození, dehydratace., lékařem se nedoporučuje kov v dráze toku.